Plitvická jezera v ZIMĚ

Prérie, Indiáni a sníh? Moc to dohromady nejde. Ale ano, Plitvická jezera jsou dostatečně vysoko, aby i tady byl v zimě sníh. A má to pak neuvěřitelné kouzlo.

Plitvická jezera jsou známá z filmů o rudém gentlemanovi Vinnetou. A nejsem tedy úplný znalec celé série, ale co si vzpomínám, ve filmech vždy byla krajina zalitá sluncem. Po sněhu a mrazu ani památky. Když jsme sem dorazili pozdě večer 17. prosince 2022, bylo čerstvě nachumeleno a pár stupňů pod nulou. Dobrodošli u Hrvatsku. 

Národní park Plitvická jezera leží v nadmořské výšce 500 až 640 m, Představuje soustavu 16ti jezer propojených vodopády a kaskádami a pyšní se zápisem na seznamu UNESCO.
Z pobřeží se jedná o dost dlouhý výlet, který prakticky nemá smysl realizovat na otočku. Ale zastavit se tady cestou k Jadranu nebo zpět do vlasti je ideální příležitost. My jsme tu nikdy nebyli, takže bylo jasno, že první zastávka cestou k moři bude právě tady. Upřímně řečeno, byl to jediný jasný bod našeho plánu na cestu do Chorvatska. Ale my už asi ani jinak cestovat, než impulzivně bez plánu, neumíme.

Příjezd sem byl doslova kouzelný. Čerstvý sníh, umrzlo, hlavní vstup vánočně nazdobený a hlavně - absolutně nikde nikdo. Jestli to bylo díky tomu, že moc lidí neplánuje týden před Vánoci přespávat na parkovišti u jezer, nebo tím, že mrzlo, nebo že Chorvati zrovna ten večer uhájili bronz na fotbalovém mistrovství v Kataru, nebo kombinací všeho, těžko říct. Každopádně my jsme byli nadšení a to o to víc, když jsme u vstupu objevili non stop otevřené, vyhřívané a voňavé záchody. Kdo také jezdí nadivoko, určitě pochopí :o) 

Takhle v zimě jsme tu v noci byli každému jedno, parkovné už se také v tuto část roku neplatilo a my jsme tu tak měli dokonalý klid. Tak nějak ze slušnosti jsme to postavili na parkoviště vyhrazené pro campervany a s potěšením zjistili, že tu nikde nevidíme cedule zakazující přespávání. Jak tomu ale je v sezóně nemůžeme potvrdit. Předpokládám, že s ohledem na to, že v okolí je několik kempů, bude tu přespávání na parkovišti nejspíš pokutováno.

Výhoda návštěvy jezer v tomto období je i to, že za vstupné se platí pouhých 80Kn za osobu oproti 300Kn v sezóně. Pes je zdarma. Nevýhoda může ale být ta, že s ohledem na aktuální povětrnostní podmínky může být některý z okruhů uzavřený. Nás u pokladny varovali, že jsou chodníky hodně ledovaté, musíme proto mít kvalitní boty a pohybovat se opravdu opatrně. Zároveň kvůli ledu byl otevřený pouze okruh po dolní soustavě jezer. Takže přesto, že jsme plánovali projít si okruh C museli jsme to zkrátit na Béčko. Časová dotace cca 3-4 hodiny, která je uvedena na mapě, pro nás souhlasila a to i přes to, že jsme se cestou hodně loudali a to nejen kvůli kluzkých chodníkům, ale prostě jsme se kochali a užívali si atmosféru.

Vyráželi jsme ráno po deváté hodině a byli tu naprosto sami, což je něco, co se v sezóně určitě nedá zažít. Jezera jsme měli tedy prakticky sami pro sebe. Na přívozu jsme například jeli jen my a tři místní vysmátí převozníci. Bylo poznat, že v předcházejících dnech hodně pršelo, na mnohých místech se přes dřevěné chodníčky linoucí se nad jezery hrnula voda, nebo byla těsně na jejich spodní hranici. I to určitě pomohlo tomu, že chodníky byly místy opravdu jak na kluzišti, ale o to větší sranda. Pro cestu zpátky z nejzazšího konce jsme chtěli původně využít trasu po břehu jezera, ta ale byla pod vodou, vzali jsme to tedy vrchem a určitě nelitovali. Jedná se o příjemnou panoramatickou stezku s krásnými výhledy na místa, kudy jsme procházeli. Jde si jí zkrátit autobusem, který tu v pravidelných intervalech pendluje, což není nic pro nás. Sezení v autě nás ještě ten den mělo čekat několik. 

Takže suma sumárum, za nás byla návštěva Plitvic týden před Vánoci velmi pozitivní zkušeností a těšíme se, že se tady zastavíme i při nějakých případných dalších cestách do Chorvatska, abychom si mohli projít i další části kaskád, které byly v době naší návštěvy kvůli neschůdnosti terénu uzavřené. Celá oblast národního parku má určitě co nabídnout i v okolí, kde je množství trekařských okruhů.